Až Vám zčerná obrazovka, přejděte na Linux!

Proč používat Linux

středa 28. května 2008

Zdravotnictví - jak z pekla ven

Našel jsem nádherný článek Hany Brixi, stručné shrnutí zkušeností se zdravotnictvím ze států OECD o tom, co po ekonomické stránce funguje a co ne. Přehledné, úderné, sqělé. Stojí za přečtení.
Jenom bych to celé doplnil jednou drobnou notickou. Jsou celkem tři možnosti, jak zlepšit finanční stav ve zdravotnictví:
1) Omezit léčbu hrazenou z pojištění. A je vcelku jedno, jestli kvalitní prevencí a včasným odhalováním nemocí, spoluúčastí pacienta, zamítnutím proplacení úkonů nebo klidně i zabíjením lidí nad 65 let.
2) Snížit podíl zisku z peněz z pojištění. A je jedno, jestli se to promítne pojišťovnám, výrobců, distributorům, lékárnám či lékařům, nebo klidně i betonové lobby. Pojem přiměřený zisk se mi moc líbí.
3)Zvednout množství peněz. Ale ať se tam pošle navíc kolik chce, vždy bude někdo, kdo si to schramstne pro sebe. Tudíž to vlastně řešení není.

Mám-li to shrnout, tak buď toho budou pojišťovny méně proplácet, někomu utáhneme kohouty nebo si všichni plošně sáhneme víc do kapsy. Jiná cesta není. A protože se nikomu nechce do cesty druhé, a protože ta třetí cesta vlastně cesta není, hledá se způsob, jak prosadit bod číslo jedna. Střílet důchodce sice nikdo nebude, ale ani rozumný způsob zavádění omezení výkonů není, jak se zdá, na pořadu dne.

Uloupené Kosovo

Přečtěte si: toto, toto a podívejte se sem.

Závěr si udělejte sami, já si ho udělal.

Zdravotnictví - noční můra

Přiznám se, že jsem si o reformě zdravotnictví myslel své, ale řekl jsem si, že nějak bylo a nějak bude. Ale po přečtení tohoto článku se mi zježily vlasy hrůzou na hlavě. Chápu, že Britské Listy už dávno nejsou tím, čím bývaly před jedenácti lety, kdy jsem jako přílohu Neviditelného Psa pravidelně čítával, a že článek obsahuje spoustu účelových žvástů, ale vzájemné propojení oněch lidí a firem s Ministerstvem zdravotnictví by měla posoudit moc soudní, protože tady se jedná o střet zájmů jak kráva.

Velice pikantní je pak na stejném serveru obsáhlé vyjádření vedoucího tiskového odboru České Lékařské Komory pana Michala Sojky. Je také dobré si k celému tématu prostudovat web České Lékařské Komory.

Posouzení nechám na Vás. Ale já asi půjdu stávkovat.

Aprílové vydání TheServerSide, ale 28.května

Když jsem dnes dostal mailem sčot TheServerSide, trošku jsem si ho procházel. Po přečtení tohoto článku jsem došel k názoru, že se musí jednat o aprílový žert. Joseph Ottinger, editor TheServerSide na plný úvazek, píše, že bez schopnosti rozpoznávat sémantiku kódu půjde Java do kytek. A na čem to dokazuje? Uvádí příklad rozhovoru:
P:To, co bych chtěl, je x.contains(y)

G:Jasně, je jedna metoda v Collection API, která, myslím, dělá to, co bys chtěl.

P:Ale moje kolekce se nejmenuje x!

Představa autora je taková, že někdo si stáhne z webu kus kódu (v tomto případě příklad na použití contains(), cut&paste-ne ho do svého a Java sama nějak automagicky pozná, co vlastně měl na mysli!
Proto jsem použil akronymy G jako Guru a P jako Pitomec.
V diskusi ke článku je jeden příspěvek, který naprosto přesně vystihuje situaci:
Jasně, Java půjde do kytek, protože mi každé ráno sama od sebe neuvaří kafe...


A na závěr to nejhorší. Tento článek má odkaz v mailu, který mi přišel! Na hlavní stránce! Pokud takto má vypadat qalita článku tohoto serveru, tak buď si z lidí vystřelili, nebo je tu úpadek jak prase.

PS: Chtěl jsem odpovědět na příspěvek. Použil jsem své platné přihlašovací údaje. Dostal jsem Invalid username/password. Nechal jsem si poslat email přes Forgotten your password?, došly mi stejné údaje, jako jsem zadával. Zadal jsem je znovu přes C&P a bác ho - pořád invalid username/password.

čtvrtek 22. května 2008

Epochy počítačového světa

Sridhar Vembu napsal nádherný článek IBM, Microsoft & Google Eras of Computing, ve kterém rozebírá, proč Microsoft není nové IBM a proč Google není nový Microsoft.
Rozděluje epochy počítačového světa na:
  1. Dobu IBM
  2. Dobu Microsoftu
  3. Dobu Googlu

Já osobně bych přidal ještě dobu předpotopní, ale ta není zas až tak podstatná pro onen rozbor.

První epoše jednoznačně dominuje IBM a jeho infrastruktura Mainframů. Uzavřená, proprietární architektura, kde nebylo příliš prostoru pro dodávky třetích stran. IBM poskytovala hardware včetně periferií, software, implementátory, podporu. Ostatní firmy více méně živořily na periferii počítačového světa dodávajíc pouze levnější náhražky, které se často potácely nad propastí patentové ochrany IBM.
V té době platila základní poučka:
  1. Zákazník koupí řešení je od IBM, protože je nejlepší.
  2. Pokud ne, platí pravidlo číslo jedna.

Jenomže IBM udělala osudovou chybu. A ta se jmenuje IBM PC.

IBM zkonstruovala na tu dobu naprosto převratný počítač a PeCka se staly od té doby dominantním systémem a nahradily jejich mainframy. Ale co je špatného na převratném počítači?
  • Neměli vlastní operační systém. Místo vývoje vlastního si nechali nabulíkovat MS-DOS, který v době obchodu navíc ani neexistoval. A nejen že ho IBM nekoupila, ona se dokonce zavázala jej prodávat spolu s každým PíSíčkem za desítky dolarů kus. Tím vytvořila monopol na OS pro IBM PC.
  • IBM PC se stal prvním hardwarově otevřeným systémem. To je sice výhodné pro celý svět, ale ne pro IBM. Vše bylo dobře zdokumentováno s jedinou výjimkou: BIOSem. Tento šváb byl černou skříňkou, která měla zaručit IBM monopol na dodávku PC. Jenomže přišli kluci z Compaqu a na základě specifikace, jak se BIOS chová, si udělali vlastního švába. IBM neuspěla u soudů s žalobou na porušení autorských práv a konkurence na poli dodávek kompletních počítačů byla na světě. Jenomže všechny IBM PC kompatibilní počítače byly postaveny na součástkách třetích stran, z nichž nejdůležitějším je bezesporu procesor. V té době nebyly klony, takže trh počítačů se drobil, ale všechny měly v sobě procesory od Intelu. Další monopolista bohatl, ale IBM mělo čím dál menší podíl.

Tímto dalo IBM vzniknout dvěma monopolům, Intelu a Microsoftu. A tak se dostáváme do další doby, éry Microsoftu.

V době masového rozšíření počítačů nebylo v silách Microsoftu ovládnout veškerý trh se software, jejich hlavní příjem plynul pouze z MS-DOSu a později systému Microsoft Windows. Vznikl tak nový termín: nezávislý poskytovatel programů (ISV, Independent Software Vendor). Byly založeny desítky tisíc softwarových společností, které chrlily různé druhy programů pro systémy MS-DOS a MS Windows. Přímé konkurenční programy (jako OS/2 či Dr-DOS) se nerozšířily, a to buď díky jejich nekompatibilitě se systémem nebo díky testům Windows, zda běží právě nad MS-DOSem.

Vše probíhalo podle plánu, Microsoft se postupně vrhal na další a další odvětví a díky své síle a schopnému marketingu i zde získával monopol. Ale i on udělal chybu.
Microsoft se nesoustředil na svět počítačových sítí. Veškerou síťařinu řešili třetí strany, z nichž dominantní roli hrál Novell. Tyto dvě firmy se báječně doplňovaly a všechno fungovalo, jak má. Jenomže se objevil fenomén Internetu.

Microsoft Internet plně ignoroval. V době, kdy svět byl už propojen pomocí TCP/IP, se soustředil na Novell NetWare a přišel s Windows 3.11 for Workgroups s vlastním síťovým protokolem pro lokální sítě. Jenomže už tu byl Web, mohutně se rozšiřovalo používání emailů a news, byl tu Netscape, byly tu Java Applety.

Microsoft přišel s novým operačním systémem Windows 95 a v jeho rámci s Internet Explorerem. Tak se kromě boje operačních systémů (proti OS/2 Warp) rozhořela bitva na poli prohlížečů. Obě Microsoft vyhrál. Ale jenom zdánlivě. Microsoft totiž bojoval, jak je jeho zvykem, ne zrovna v rukavičkách. A tím si proti sobě poštval téměř celý svět.

Ale to byl jenom začátek. Pak přišly další osudové chyby. V té době se totiž začínají prosazovat dva nové fenomény:
  • poskytování služeb na Internetu
  • svobodný software

Co se týká poskytování služeb, Microsoft nasadil vlastní MSN. Jenomže si šíleně naběhl a tento projekt šel do ústraní. Tak koupil jednu z nejznámějších webových aplikací, HotMail. Jenomže díky tomu, že svět nevnímal Microsoft nijak pozitivně, popularita HotMailu klesla. Díky oné (ne)popularitě nakonec ztroskotal i nákup Yahoo! I vyhledávač od Microsoftu není přes své qality příliš populární.

Jinou kapitolou je Svobodný Software. Díky operačnímu systému Linux, webovému ekosystému Apache-Perl, ale hlavně díky masivnímu šíření Internetu se stává fenoménem celosvětového významu. Místo jeho adopce v něm vidí Microsoft velkého konkurenta a bojuje proti němu, a to opět hodně nevybíravým způsobem. A zdá se, že vyhrává. Projekt Mozilla, nástupce Netscape Communicatoru, postupuje vpřed pouze pomalu. Linux není jako pracovní stanice použitelný, pouze na straně serveru si Microsoft nevede zrovna dobře. Linux získává čím dál větší procento trhu, navíc se tu objevuje další konkurent, Java, a to hlavně díky Apache JServ. Microsoft se tedy soustřeďuje na boj na této frontě. Jeho hlavní zbraní má být .NET framework s jeho C# a SOAPem. Nezískává sice monopol, ale poměrně velké procento trhu.

Mezitím ale začíná projekt Google. Místo boji s komunitou kolem svobodného software z ní vyrůstá. A komunita se ukáže být pro šíření povědomí o Googlu naprosto nepostradatelnou a "Google It!" se stává velmi častou odpovědí na jakoukoli otázku. Na oplátku on podporuje komunitu a jdou si pěkně ruku v ruce k lepším zítřkům. A tak Apache už není jenom webserver, máme tu FireFox a OpenOffice, Linux (za kterým stojí takové firmy jako IBM či Novell) i OpenSolaris (Sun), NetBeans a Eclipse, Wesnoth i TORCS, Perl i PHP či Ruby, MySQL i PostgreSQL.

Po etablování Googlu jako jedničky na poli vyhledávačů se pouští do dalších projektů, z nichž i mnohé kupuje. A i on je prosazuje díky své síle. Vzpomeňme Google Groups či GMail. Dalším úžasným marketingovým tahem je projekt AdSense, který se stává fenoménem. Mohu mít na stránce reklamu a mít za ni zaplaceno, aniž bych musel pracně shánět inzerenty. Paráda. No a tento blog je na Bloggeru :-)

Každá éra je tedy symbolizována jedním De Facto monopolem.
IBM vládla, protože dodávala nejlepší a komplexní řešení.
Microsoft vládl, protože byl první a uměl z minima software (často s qalitou nevalné úrovně) silou marketingu (a praktik, které často skončily u soudu) vydolovat maximum.
Google vládne, protože jej podporuje komunita.

Musím se přiznat, že by mne zajímalo, kdy doba gůglovská skončí a co bude po ní.

čtvrtek 15. května 2008

Geniální slovní obrat

Právě jsem se s jednou známou bavil o nákladech na kadeřníka. Když došlo na konkrétní částky, řekla:

Vždycky se do té přes pětistovky vejdu.

Krásná tautologie.

Jak jsem se zasmál při dotazu na hotline

Myslím, že fšichni znáte onen otřepaný fór o jednom středisku podpory. Ale pro neznalé:
Pilot malého letadla se ztratí v mlze. Jak tak letí, vynoří se mu po pravici výšková budova. I začne létat kolem ní a zavolá: "Haló. prosím, kde to jsem?" Odpověď zní: "V letadle." Našež se pilot zaraduje, namíří si to na jihojihozápad a šťastně přistane na svém mateřském letišti. Jak je to možné? Jenom v RedMondu mohl na svůj dotaz dostat pravdivou, leč naprosto nicneříkající odpověď.


Ale teď mám lepší fór.

Před deseti dny jsem řešil problém, jak dostat dvě aplikace, které jsme si koupili, do jednoho TomCatu. Bohužel jedna z nich (ZyXEL Vantage) používá ohákovaný TomCat, takže do něj nejde nadeployit aplikace s jiným jménem než ROOT a vrts (fakt, nekecám) a tak jsem na hotline k druhé aplikaci (Passport od ComInfa) odeslal dotaz, co je potřeba zařídit proto, aby fungovala aplikace na jiném portu (triviální přechroustnutí na jiný port nezabralo). Do dnešního dne jsem nedostal odpověď.
Tak jsem se rozhodl, že jim napíšu znova (třeba jim to skončilo mezi spamama, kdo ví). Omezil jsem se na co nejméně obecných slov, použil pár IT Termínusů Technikusů, abych se fakt ujistil, že to spam-filter neodchytí. A odeslal.
V mžiku jsem měl zpátky odpověď. A její útržky se zaiksovanými osobními údaji si musíte přečíst, to se jinak nedá:
Dobrý den,
děkuji Vám za Váš email.Momentálně jsem mimo kancelář a nebudu tak moci zpracovat Váš e-mail. Učiním tak co nejdříve to bude možné, nejdříve však 20.5.2008. V případě neodkladné záležitosti kontaktujte prosím mého zástupce xxxxxxxx na tel. čísle +420 6xx xxx xxx. Vždy je Vám také k dispozici Hotline na emailu hotline@cominfo.cz či na stejném telefonním čísle.


Pokud si o tom taky já myslíte své...

úterý 13. května 2008

Něco o Xenofobii a imigrantech

Po přečtení tohoto článku na Novinkách a zabrouzdání na onu policií sledovanou sajtnu jsem se jednak příšerně nasmál (podívejte se na http://www.chceteho.cz, urcite se pobavite taky ;-) ) rozhodl napsat něco o svém postoji ke Xenofobii a imigrantství.

Hned na úvod musím pro případ, že by mne chtěl někdo hanobit pro urážku národa a rasy, uvést, že sám osobně jsem tolerantní antirasistický ateista se sklonem k valašské národní hrdosti, patriotismu, antinacionalizmu a antiextremismu (hlavně tomu nechutnému pravému). Mějte toto prosím na paměti.

Ale zpátky k problému. Bohužel musím konstatovat, že s hlavní nosnou myšlenkou onoho policií sledovaný Webu musím souhlasit. Obrovskou vlnu přistěhovalectví, která právě probíhá, která díky globálnímu oteplování bude ještě sílit a která zasáhla hlavně Evropu, lze bez problémů srovnat s počátky kolonizací Severní Ameriky. Není to přehnané, je to skutečnost. Celá americká kolonizace závisela na jedné dívce, které se zželelo oněch pár slabých, nemohoucích lidiček, kteří utekli ze své vlasti (a je už teď jedno před čím). Za sto let je oni slaboučcí začali vyvražďovat.

Tehdy totiž udělali indiáni (a stejně tak původní obyvatelé Austrálie, ach jak je ta historie nepoučitelná) jednu osudovou chybu. Nechali je žít svým vlastním životem. Kolonisté nechtěli splynout s indiány. Nechtěli se naučit jejich způsob života. Přivezli se s sebou svůj. Své náboženství, své zvyky, své zlozvyky. Prostě celou svou kulturu, před kterou mnozí z nich prchali. A jak všichni víme, když dojde ke střetu dvou kultur, jedna musí zákonitě získat dominantní postavení. Ale protože oni osadníci se nehodlali podrobit, začali si stavět mocná opevnění, aby si svou kulturu ochránili. Založili si svá ghetta.

Každé ghetto jednou začne být těsné, a jim celkem brzo, a tak se začali rozpínat. Stavěli další a další ghetta, začali je spojovat, začali rozšiřovat území ghetty ovládaná. Každé rozšiřování je VŽDY na úkor někoho. V Severní Americe, ale i v Jižní i v Austrálii to bylo na úkor původních obyvatel. Pokaždé, když si původní obyvatelé uvědomili, že už jim moc ustupují, začali se bránit. Vojensky. Ale bylo už pozdě. Logika je totiž naprosto neúprosná. Nebudu se přece rozpínat, když na to nemám. Když nejsem přesvědčen, že mi to projde a že na tom vydělám.

No a vezměmež si paralelu se současnou vlnou imigrantů. Přichází k nám a přináší si s sebou svoji kulturu. Je jejich, v jejich očích je lepší než naše, jinak by se přizpůsobili té naší. Zakládají si ghetta. A protože jich přichází čím dál víc, ghetta se rozšiřují. A sílí. My to tu nijak závratně nepociťujeme. Buďme rádi. Jinde v Evropě, kde jsou komunity mnohem silnější, začínají mít strach. Vzpomeňme například na nepokoje ve Francii.
S tímto komunitním systémem je hodně spojeno i rekrutovaní mladých islámských radikálů (rozumějme členů hnutí typu Al-Kaida). Kdyby přejali kulturu země, do které přišli, nebouchlo by v Londýně metro.

Ale zásadní otázka je ale jiná: proč k nám proudí takové davy a jak se k nim zachovat? Já osobně vidím principiálně tyto důvody imigrace:
* útěk před válkou
* političtí uprchlíci
* náboženští uprchlíci
* ekonomičtí uprchlíci

Co se týká útěku před válkou, tak tady je to nejhorší. Tady je potřeba si uvědomit, jaký podíl na oné válce má ta která kultura. Tady se nedá paušalizovat. Každopádně země, která mi nabídla pomoc v okamžiku, kdy mi šlo o holý život, si zaslouží moji plnou podporu, obětavost, pokoru a snahu o začlenění se do jejího života, nikoli o nějaké podrývání života v této zemi. A tito lidé se většinou vracejí, protože v danou chvíli odejde velká část jednoho národa. A utekli jenom proto, že u nich doma někdo dočasně řádil.

Političtí či náboženští uprchlíci jsou si v tomto velice podobní. Pokud někam odejdu z takovýchto důvodů, tak přeci proto, že kultura, ze které pocházím, není můj šálek čaje a že hledám něco jiného. Proto se v cílové natrvalo usazují. Jenomže tito lidé si chtějí ponechat pojítko mezi svými rodnými, přeci jenom to jsou ti, od kterých očekávají pomoc. A jejich hlavní společné pouto je jejich kultura. takže to, od čeho utíkali, naopak dotáhnou na nové místo.

Ekonomické uprchlíky, kteří se nepřizpůsobí kultuře hostitelské země, bych byl hlava nehlava. Proč tak asi je jejich domovina ekonomicky tak špatná? Hodně to má na svědomí právě kultura oné země. Tak ať ji sem netahají.

Evropa tak stojí před obrovským mezníkem. Humanismus, který není nikde na světě tak patrný jako v západní Evropě, nám v době hladomoru, nacionalistických a náboženských válek brání se uzavřít před trpícími z celého světa. Na druhou stranu ale nikdo z "původních Evropanů" nechce přijít o svůj způsob života. Alespoň já určitě nehodlám konvertovat na Islám.

Máme tady historické zkušenosti z Ameriky a Austrálie. Máme tu stávající potíže s legálními, ale hlavně ilegálními imigranty. Máme tu prognózu dalšího exodu Islámského obyvatelstva. Měli bychom se zamyslet, jak ochránit svoji kulturu, svůj způsob života dřív, než už nebude co zachraňovat. Nehodlám se dožít doby, kdy budou pravda slova jednoho synka marockých přistěhovalců do Francie:

Učitelka mu dala pětku za neznalost v hodině matematiky. A on jí řekl: "Však si dovoluj, za pár roků budete vy bílí v menšině a my vás vyženeme jako prašivé psy"

Když to shrnu - nemám nic proti lidem, kteří k nám přijdou z jakéhokoli počestného důvodu, pokud se ale budou chovat podle pravidel hostitelské země. Navíc se musí chovat minimálně tak dobře jako průměrní obyvatelé, protože nikdo nestojí o přivandrovalce, kteří jsou na obtíž.

Na závěr jenom malé připovzdechnutí:

Jak říká klasik: Život je neustálá změna a beze změny není života.

Ale přijít o všechno díky stěhování národů, to mi příjde až příliš kruté.

středa 7. května 2008

Výstižné vysvětlovací praktiky

Přes TSS a jeho OSGi for beginners jsem se dostal k http://improbable.com/ig/. Musím uznat, že obě myšlenky, a to jak imaginární Nobelovy Ceny, tak nutnosti vysvětlit svůj objev během 24 vteřin s možností dodat sedmislovné shrnutí, je naprosto báječné. Asi se to budu muset naučit dělat.

úterý 6. května 2008

Jak Microsoft ukazoval instalaci Perlu a PHP

Jak tady píše Wouter na svém blogu, sám velký Microsoft vystavil na jeho Get The Facts dvě videa názorně ukazující, jak je jednodušší instalovat Perl a PHP na Wokna než na Linux. To prostě musíte vidět.

Qůli objektivitě shrnu srovnání dvou instalačních procesů:
  • Ubuntu: Pomocí apt-get se stáhlo z netu to, co jste chtěli, včetně balíčků nutných qůli závislosti. Instalák mod_php udělal vše, instalák mod_perl nerestartoval apache, to bylo třeba udělat ručně. Do správných adresářů nakopíroval perlový a phpkový skript. PHPko fungovalo hned napoprvé, perlový skript bylo třeba chmodnout a+x.

  • Windows: jak PHP, tak ActivePerl měl už staženo. To je celkem hustý podfuk, tady by Ubuntu vyšlo DALEKO lépe. Spustil dva instaláky, vyčarodějoval si správnou konfiguraci (oboje jako CGI). Perl musel na IIS povolit. Do správných adresářů nakopíroval perlový a phpkový skript.

Na základě těchto dvou screencastů dokázal, že na Woknech je to lepší.

Nechápu jejich srovnání. Nevím, co chtěli dokázat. Použité Ubuntu vychází daleko lépe. Abych Woutera parafrázoval, Microsoft ukázal, jak během pěti minut nainstalovat pomalou a méně použitelnou konfiguraci Perlu a PHP (oboje přes CGI, takže například PHP nebude umět HTTP session či perzistentní spojení na DB) pod IIS a oproti tomu postavil návod, jak během ČTYŘ minut zvládnout instalací rychlého a plnohodnotného Apache s Perlem a PHP (mod_perl a mod_php) na Ubuntu.
Směju se až se za břícho popadám.

YAbadabaHOO!

Celkem se zájmem sleduji boj Microsoftu o Yahoo!. A to hned ze dvou důvodů.
  • mám velmi vyhraněný vztah k oné výše zmiňované firmě, což je patrné jak z kategorie Linux mého blogu, tak třeba z mého členství v CZLUGu. Linux používám od jeho prvopočátků a každé používání Billovy pomsty je pro mne utrpením.

  • mám celkem vřelý vztah ke společnosti Google.
Google je historicky třetí vyhledávací službou webu, kterou jsem kdy používal.
V dobách mého studia, tedy dřevních dobách pavučiny, byl jediný solidní vyhledávač Altavista(řečená Astalavista). Po panelové diskusi na Invexu léta páně 1996, kdy zástupce firmy Digital (později Compaq, později HP) prohlásil, že firma Digital zvažuje zpoplatnění vyhledávače a zavedla banerové reklamy, protože chce, aby se jim projekt vyplatil, jsem si uvědomil, že nemá smysl podporovat ani tohoto monopolistu a díval jsem se jinam.
Přešel jsem na vyhledávání přes Seznam (žeby proto, že je Linuxu daleko více nakloněn než jiné konkurenční portály, které třeba přímo deklarují svoji spolupráci s Microsoftem?). Tomuto portálu jsem věren již 13 rok.
Ale v roce 2000 mi můj indický kolega ukázal Google. Okamžitě jsem se přeorientoval. Od té doby nevyhledávám, ale Gůgluji či ptám se bratra Gůgla. V té době měl mít Google pod sebou farmu tisíců RedHatů, což byl další důvod :-)

A tak jsem se zhrozil, když jsem zaslechl, že Microsoft chce koupit Yahoo!. Už jsem viděl, jak nepřítel číslo jedna, monopolista, ještě posílí svůj monopol o oblast Internetu a stane se nejen všudypřítomným, ale i všeobjímajícím.

Proto jsme byl velmi mile přeqapen, když jsem si přečetl, že Steve Ballmer (vzpomínáte na jeho úžasnou šou, kdy asi dvě minuty chodil po pódiu a skandoval:" Developers, developers, developers, developers,...."?) zatroubil na ústup. Sice je to prý podle analytiků jenom úhybný manévr, protože Microsoft VELMI o Yahoo! stojí (a prý i o Seznam, i když to Ivo Lukačovič vehementně popírá a já doufám, že má pravdu), ale i tak jsem měl velikou radost. Yabadabadoo!

Doufám, že ke sňatku nedojde a Yahoo! se bude ubírat spíše směrem k avizované spolupráci s Googlem.