Smějeme se s Niklausem Wirthem

Dneska jsem reagoval na článek od Dagiho a chtěl jsem se ujistit na Wikipedii, jak se píše Niklaus Wirth. Když jsem si tak pročítal wikistať o něm, našel jsem jeho naprosto nádhernou citaci:

"Whereas Europeans generally pronounce my name the right way ('Nick-louse Veert'), Americans invariably mangle it into 'Nickel's Worth.' This is to say that Europeans call me by name, but Americans call me by value."

Při té příležitosti jsem si vzpomněl na jednu příhodu z doby, kdy Niklaus přijel na fi.muni.cz. Na večeři mu byl vykládán ftip (to, že se to v žádném případě nemůže zakládat na pravdě, je irelevantní):

Víte, kdo vymyslel název pro firmu Microsoft? Billova manželka na jejich svatební cestě na Honolulu.

Niklaus ho nepochopil. Když mu ho vysvětlili, prý zrudl až za ušima.
Z toho je vidět, že je to srandista, ale jemu vlastní inteligentní humor (něco jako Cimrmanův chemický: "H2SO8") je něco jiného než ten hospodský, byť z oblasti IT.

Jeden programátorský...

Bavíja sa dva programátoři a jeden říká druhému:
"Dneskaj musím z práce skoréj, mamka má narozeniny."
Druhý: "Kolik má?"
První: "64"
Druhý: "Ja tož kulatiny ..."

A ještě přidám jeden matematický od Radoše z blogu.

Talent dětí je třeba rozvíjet už od tří let

Právě jsem si přečetl článek hany Brixi shrnující a krásně popisující můj názor na výchovu dětí a rozvoj jejich talentu. Velmi podnětná je i diskuse, oboje určitě stojí za přečtení.
Mám-li to celé v krátkosti shrnout, tak budoucí úspěšnost jedince záleží kromě píle a talentu ovlivňují následující faktory:
1) Možnost rozvíjet svůj talent od útlého dětství, ideálně už od tří let.
2) Inteligence matky - a pozor, nikoli její dosažené vzdělání, ale její přirozená inteligence.
3) Cílená snaha rodičů podporovat talent dítěte. To ale znamená být schopen talent rozpoznat už u malochů.
4) Qalitní odborné vedení v kolektivní předškolní výchově, které nebude jenom o jejich hlídání, ale o dostatku podnětů a tvořivé činnosti. Nejlépe ve skupinách, ona týmová práce často násobí snahy jedince, což platí i u dětí, stejně jako možnost se s vrstevníky porovnávat a snaha vyniknout (leč ne za každou cenu).

Takže obecný rozvoj dítěte je třeba nenásilně podněcovat od mimina, talent podchytit ve třech letech, a od té doby na něm budou pracovat aktivní rodiče ve shodě s qalitním odborným vedením předškolních ústavů (o škole se ani nebavme).

A jelikož inteligence rodičů je výhodou, je třeba tuto informaci nacpat do hlavy puberťákům, protože qalitní studium podporuje rozvoj inteligence a tak sami můžou mít v budoucnu úspěšnější děti.

Na konec zbývá už jen dodat název jedné knihy od pastora Roberta Fulguma:

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce