Konečně po ní dostali

S velikým zájmem jsem sledoval (no ještě neskončila, ale první důležitá část je za námi) kauzu Ústavní stížnosti poslance Miloše Melčáka o krácení jeho práva na vykonávání veřejné funkce. Na první pohled bylo jasné, že se nejedná o nic jiného než o prodloužení platu páně Melčákovic. Většina národa věřila, že ústavní soud podání zamítne a já škodolibě doufal, že nikoli. A opravdu nezamítl, nýbrž zrušil patřičný zákon. Základní důvod byl naprosto jasný - zhodne-li se 120 poslanců a 41 senátorů na totální ptákovině, nemůže jim to přece projít. A o tom je i nález Ústavního Soudu. Potud klasika.

Kde ale končí legrace, je ta část zdůvodnění, která hovoří o nebezpečnosti precendtu ad-hoc suspendování (tento termín se mi moc líbí) Ústavy. Z následujícího odstavce mne přímo zamrazilo v zádech:

Podle Ústavního soudu, jak zaznělo v diskusi o obdobném ústavním zákonu z roku 1998, „nebezpečnost navrhovaného zákona spočívá především v tom, že vytváří precedens nejvyšší právní síly, precedens, který říká, že je možné z momentálních, utilitárních politických důvodů měnit základní zákon země. Je-li to možné jednou, je to možné pokaždé. Ze stejných důvodů by mohl Parlament suspendovat pravomoc Ústavního soudu, pokud rozhodnutí Ústavního soudu odporují momentální politické vůli, ze stejných důvodů by mohl suspendovat pravomoci prezidenta, pokud jsou v rozporu s momentální politickou vůlí, ze stejných důvodů by mohl suspendovat Listinu základních práv a svobod, pokud je překážkou naplnění politických cílů. Zpochybnění základních právních jistot z politických důvodů je zpochybněním demokracie a vytváří potenciální nebezpečí nástupu autoritářství a totality. A není nic platné, že autoři tohoto precedentu neměli a nemají ... nic takového v úmyslu, a ... chtějí jen zajistit konání předčasných voleb.“.

Ano, přesně toto je možné. Proč by si oněch 120 poslanců a 41 senátorů neodsouhlasili doživotní mandáty, zneplatnění základních lidských práv a svobod pro všechny kromě nich,... Ústava tu není proto, aby si ji ohnul každý, kdy se mu zlíbí. Je tu od toho, aby dávala rámec veškerému dění v naší republice a politici tu jsou od toho, aby v rámci této ústavy plnili vůli nás občanů a aby hájili naše zájmy.

Prostě je dobře, že Ústavní soud máme a že ho máme takový, jaký je.