Až Vám zčerná obrazovka, přejděte na Linux!

Proč používat Linux

středa 29. července 2009

Akce odstřelte Akademii Věd

Už mne začíná unavovat ta diskuse kolem peněz (nebo lépe řečeno jejich nedostatku) pro Akademii věd. Jedním z velice diskutovaných článku je tento blogspot pana profesora Václava Pačese, bývalého předsedy Akademie Věd ČR, kterého si velice vážím (stejně jako si vážím pana profesora Jiřího Zlatušky). I zde se rozproudila diskuse na téma "Kolik dát na aplikovaný výzkum a kolik na základní?".
Svůj názor jsem tam napsal, ale tady ho taky otisknu:
Sice pozdě, ale také si dovolím pár poznámek z teorie a praxe ze svého života.
a) drtivá většina toho, co jsem se před 17-12lety učil na fi.muni.cz, bylo produktem základního výzkumu. Nevěřím, že by některá firma stála za vznikem Turingova stroje,
b) totéž platí pro von Neumanna, bez kterého bychom, troufám si tvrdit, byli v úplně jiném světě, pravděpodobně bez počítačů.
c) ve firmě Barco, kde momentálně pracuji, spolupracujeme s Ústavem radiotechniky (VUT) v Brně a Ústavem informatiky (AV). Obě spolupráce směřují k několika patentům. Jde o výzkum aplikovaný, který by bez jejich základního vůbec nebyl.
d) základní výzkum je nutný. Pokud ústavy AV negenerují patenty či užitné vzory či se jinak nepodílejí na aplikovaném výzkumu, není podstatné. Ale pouze pokud jsou schopny jiným způsobem prokázat svoji oprávněnou existenci - a to buď přínosem vědeckým (odbornými pracemi, citacemi,...) nebo společenským (popularizací vědy, zvelebování kultury národa konkrétními činy,...). Tady je opravdu místo pro subjektivní hodnocení širokou obcí vědeckou místo nějakého kafemlejnku.
e) přesunout dvě miliardy odněkud někam v době, kdy Věda a Výzkum jsou naší jedinou cestou z pekel, je totální kravina.
f] podpora aplikovaného výzkumu z veřejných prostředků metodou grantů je podle mého jediným správným způsobem, jakým může stát dotovat privátní sektor. Různé úlevy na daních, pobídky či jiné způsoby, jak pumpovat peníze do firem, nejsou tak dopodrobna kontrolovatelné.

středa 22. července 2009

Vizionářem snadno a rychle

Tak jsem se zase stal vizionářem. Odpusťte mi to, jestli můžete, já už jiný nebudu :-)

Před 14lety jsem vymyslel Virtualovice - virtuální svět, ve kterém si vytvoříš človíčka (o pojmu Avatar jsme v té době neměl ani páru), budeš se tam s ním procházet (ve 3D, samozřejmě, kdo by neznal DOOMa, že?), nakupovat, kecat (v té době jsme talk-ovali místo chat-ovali), no prostě dělat všechno, co ve skutečném světě. Vymyslel jsem vlastní peníze (virtuálky), způsob genefování parcel, co co bude stát,...

O 4 roky později jsem stál u zrodu HypeQbs (tehdy jsem, vymyslel zkratku TAPIKOWDTI There Are Planty of Interesting Kinds Of Ways How To Do It, která je velmi vystihovala). Byl to systém pro skládání webových aplikací z kostiček - Qbs. Každá kostička měla pevně dané rozhraní - vstupy a výstupy, na které se v XML konfiguráku navazovaly vstupy a výstupy jiných kostiček nebo na proměnné z formulářů nebo na data pro stránky. Plně jsme oddělili šablonování a generování dat, zpracování svých vlastních událostí a reakcí na ně. Ano, plně událostně řízené modulární webové aplikace, které se konfigurovaly pomocí XML se stoprocentně oddělenou prezentační vrsvou (šablonování FreeMarkerem AŽ POTÉ, co byla všechna data PRO CELOU STRÁNKU připravena) a to všechno se použilo už v roce 2000 na implementaci BontonLandu!!! Jestli někdy budu mít chuťku, tak je zase rozchodím (jenom nevím, jeslti se nezblázní z rychlosti stávajících strojů, tehda s naším DoubleEye.com objížděli Intelové a Dellové Evropu a ukazovali, co všecno na jejich čerstvých inovativních P3 poběží :-D

V roce 2001 jsem začal psát Dialogus, portál spojující v jeden svět emailové a webové konference. Co ten všechno uměl! Kam se hrabaly v té době veleúspěšné eGroups (a teď si nepamatuju přesně, kdo je koupil, ale buď Gůgl nebo Jahů).

V Systinetu jsme vymýšleli kupu inovatnivních a patentovaných věcí, jako například Dokumentovou kolaboraci. Myšlenka spočívala v tom, že pro každý business process se podle schématu (ne XML schématu, ale Ark Schema) XML dokument, který je zároveň popisem toku business procesu, jeho žurnálem i daty, Díky jedinečné koncepci AppendOnly a lokálních kontraktů umožňovala naše Archa zapojit do JEDNOHO business procesu jak lidi tak stroje či IMPROVIZACE v rámci business procesu. A kdo vám dá tuto možnost teď? Přerušit KDEKOLI automatický proces, kdy se nazvájem volají stovky WebServis a poslat ho ručním zásahem (Deus Ex Machina :-) ) do jiné nohavice?

To bylo - teď o tom, co je.

Právě dotahujeme stránky www.westico.cz našeho nového produktu pro RTLS. Nebudu se zde sáhodlouze rozepisovat, co všechno úžasného umí a v brzké době umět bude. ǔplně stačí, když napíšu, že je to systém založený na lokalizaci polohy WiFi klienta, který zjistí rádiový otisk okolí, odešle na server a ten vyhodnotí jeho polohu. Zbytek až příště ;-) To, co chci napsat, je trošku z jinej bečky. Je to něco, co se mi stalo právě při přípravě stránek.

Hledali jsme formulace, jak správně popsat to, jakým způsobem vyvíjíme aplikaci, jakou máme vizi rozvoje, k čemu je to vlastně dobré. Tak jsem Gůglil a Gůglil a během Gůglení jsem narazil na pojem Web 3.0. Sice mi to v tu chvíli nepomohlo, ale tak mě to nadchlo, že jsem začal shánět víc a víc informací, stáhnul jsem si Operator Toolbar do Firefoxu,... Během těch několika hodin Gůglení jsem pochopil, že tudy vede cesta. Ale pak došlo k jevu, kterému my neuronisté říkáme BackPropagation. Začalo to ottiž ovlivňovat můj pohled na produkt, který jsem rok a čtvrt vyvíjel. Jednak jsem si uvědomil spojitosti s definicí Webu 2.0, ale i náznaky Webu 3.0. Ale korunu tomu nasadilo toto video s Ericem Schmidtem, CEO Gůglu. A začalo mi to šrotovat. A tak jsem se rozjel. Za hodinu jsem si to promyslel. za tři hodiny jsem si udělal návrh hrubé kostry implementace. Na papíře, samozřejmě.

No a teď uběhla další hoďka, sedím tu, lížu nanukáč a hned o tom píšu. Protože byly (qůli penězům, jak jinak) všechny mé předchozí vizionářské projekty odloženy ad-akta, rozhodl jsem, že tento si už vzít nenechám. I kdyby čert na babě jezdil, i kdybych se měl upsat ďáblu. Ano, čtete dobře, jsem ochoten zajít tak daleko, že bych svůj nápad (se mnou samým, chci to přece dělat, že?) prodal Mrqosoftu... A o co půjde?

Podívejte se na naše beta demo bety Westico Visibility Serveru a já k tomu přidám komentář:
- představte si, že tato aplikace nepoběží jako firemní portál pro sledování postelí/aut/kontejnerů, ale jako velký portál, kde si KAŽDÝ bude moct nadefinovat své vlastní objekty a sledovat je (ať žije velký bratr, že? :-D )
- představte si, že do onoho okna detailu dostanete data z jiných systému, a to včetně streamu videí z YouTube, data o pacientech,...
- představte si, že kromě zobrazení detailu vám bude umožněno to přímo v tom okně editovat nebo provádět jiné akce spjaté s oním objektem
- představte si, jak ony akce jsou hostovány v rozplizlém mračnu a jsou třeba i placené
- představte si, že ony objekty jsou zaRDFkované a zaMikroformátované
- představte si, že každý takový objekt má své vlastní URL a ona URL se dají sdílet... (už vidím, jak bude Evropská Komise šílet hrůzou :-D )

Uvedu příklad: mějme partiju kámošů, Vaška, Pepu a Frantu. Jezdí seznámili se na Fejsbůku, čatují přes Gůgl, posílají si vzájemně fotky na své Ajfouny. Každý z nich si založí vlastní Vestiko účet a připlácne k němu ve Fejsbůkovské aplikaci svoje data z Fejsbůku. To, že si bude moct editovat a prohlížet své Fejsbůkovské věci je teď podružné. Dále si představme, že se kluci ušatí dohodli, že si budou navzájem sdílet své profily kompletně pro čtení. No a tak se může stát, že se třeba Vašek sbalí a půjde do kina od nějakého nákupního centra. Má půl hoďky do začátku představení. Protože má Ajfoun pořád po tlapě, jukne se do Vestika, co se teď kolem něj děje nebo bude dít zajímavého. Kromě reklam na vložky tam najde, že o patro níž se potuluje Pepa. Jak to bude vědět? Pepa má taky Ajfouna a ten občas pošle údaje o své poloze. tak mu Vašek pípne (opět přes vetiko), že je tady a že jde do kina a jestli by se nepotkali. A Pepa, který je furt on-line, se to ihned dozví, řekne svojí mamině, že je tu Vašek a že za ním na chvilku zaskočí. Mamina řekne proč ne, ona že si jde zatím koupit ty vložky.
Tak Pepa vyrazí za Vaškem (přesně ví, kde je, je na vestiku, že?), spolu se podívají, kde je Franta, jeslti by se k nim nepřidal (no on je sice jenom kousek odtud, ale protože má být podle jeho plánu za tři hodiny o 300km dál, jenom mu pošlou společnou fotku a začnou kecat. Zatím mamina nakoupí vložky, pípne Pepovi, jestli jak opůjde nebo ne a on ji pošle odkaz na film v konkrétním sále, který za už jenom deset minut hrají. Mamina se podívá, pípne že jo. Pepa si z Ajfouna koupí dva lístky, jeden přepošle mamině a jde si s Vaškem sednout na místo. Mamina přijde, sedne si na místo, kde už ji čeká kelímek s kofolou od Roznášková a spol. a užívá si film.

V tu chvíli ale Pepa dostane varování, že jim někdo odjíždí s autem. Pípne policajtům ID svého auta a než auto vyjede z garáže, už tam čeají čtyři ozbrojení maníci a míří na vyhukaného padesátiletého revicidistu - a to byl xakru tak rychlý!!!

Nakonec si všichni tři zalogují onen film, dají k němu recenzi a jdou domů. Ráno volá pepově mamině Frantova mamina, proč že jí nedi vědět, že šli na ten film, ona je doma sama a že Franta je bůhvíkde... a Pepa se jenom pousměje, že právě na 205km dálnice právě láduje kuře s KFC...