Harry Potter a relikvie smrti

Tak jsem právě dočetl poslední díl Potrovic Haríka. A úplně na rovinu, jsme hodně zklamán.
Kromě poslední části boje, tedy tu od okamžiku, kdy Neville ufiknul Naginimu kebuli po rozhovor s Brumbálovým portrétem v pracovně (a snad ještě Snapův příběh) se tak kniha téměř nedala číst. Pár příkladů:
Neustálé schovávání Harryho, Hermiony a Rona je ubíjející.
Dva po sobě jdoucí útoky na Harryho stejnou hůlkou mají NAPROSTO odlišný průběh.
Zapojení Kentaurů s luky a skřítků s nožíky mi připomnělo bitvu pěti armád. I ti Orli nakonec přiletěli.
Bradavice neodolaly nájezdu Smrtijedů (Voldemort se schoval a čekal na Harryho).
PAVOUCI na popud Smrtijedů UNESLI HAGRIDA, když Tom Raddle použil na Aragoga "Arania Exhuma!!
Harry používal Imperio! a Cruciatus! jako o život!

Uznávám ale, že vyřešení souboje s Voldemortem či přerod Krátury (obzvlášť jeho "Můj Pán mi přikázal, abych se vrátil") byly moc pěkné myšlenky. A návrat Percyho byl naprosto jedinečný zážitek. Smál jsem se pak celý večer...

Když to ale jako celek srovnám s verzí od Melindaleo ... Tam Melindaleo alespoň pěkně vymyslela, proč Harry jakožto viteál nezemřel. Bitva o Bradavice, schovávání Malfoyů, bitva na svatbě, připojení Jinny k Harrymu, Ronovi a Hermioně (tři mušketýři taky byli přece čtyři!), Umbridgová jako ministryně kouzel, rozprava Harryho s Brumbálem a ostatními mrtvými (zbožňuju tu pasáž, jak mrtvý Sirius odbíhá za Harrym od děvčat u baru), Snape se ukázal jako čiročirý Smrtijed, lepší dědictví po Brumbálovi, ...
Její verze má jenom dvě slabiny - jednak to psala příliš romantická duše zahleděná do Jinny (a proto to "muckání" Harryho s Jinny na pláži) a potom to slepé poslouchání Bystrozorů nařízení Umbridgové, že se mají snažit se Smrtijedy domluvit...