Tož totok je spomínka na moje mládí...

Dneskaj sem si přečet báječný článeček. Čtěte také: http://vetvicka.blog.idnes.cz/c/147886/Zje-mrtvy-Lehni-nebo-nehraju-2.html


A je pravda pravdúcí! A né že nae! Akorát u nás pod sídliskem byl sad kerý nebýl nikeho, tož sme tam ožírali střešně o sto šest! A ty jabka! Zimáky ontária už v srpnu - to sa po nich huba tak krásno krútila! A koprovka? Ta by u nás musela mňet gulomet, aby vydržala do druhého dňa. Ale gdyž babička navařili kotel kyselice... ta byla najlepčí teprv až sa v ní rozležely klobáse!

Připozamrzlá zima

Včera večer jsem jel pro Káťu do lidušky a cestou zpátky jsem mezi Holešovem a Přílepama dvakrát zastavoval (jednou skoro ve škarpě) a oškrabával okno, protože jsem nic neviděl. Všude kupa sněhu, pršelo a ten déšť ihned zamrzal. Protože mi auto stálo asi hodinu na takovém počasí, kompletně mi zamrzlo a s tím i stěrače, takže jsem je nemohl použít - ani se nehnuly. A než se auto tak zahřálo, aby rozumně fungovalo vyhřívání předního skla ofukem, byl jsem doma. Tak jsem jel téměř poslepu, v milimetrových průhledech, kde se na ledu na okně světlo lámalo jenom minimálně, jsem jel podle stop na cestě a popaměti. Auto pak ráno vypadalo asi takto:

Jenomže to nebylo všechno. Tak jsem se dneska ráno probudil a nevěřil jsem vlastním očím. Stromy kompletně obalené ledem! Však se podívejte sami.

Zhoubný vliv kontroly trvanlivosti

Dneska náš malý předvedl naprosto parádní hlod. Jaruška koupila jablka a jedno z nich bylo malinko nahnilé. Když to v kuchyni objevila a řekla nám, že "Jedno jablko je hotové!", zeptal se Tomášek naprosto nevinně: "A do kdy mělo datum spotřeby?"

Když zatuhne i zátužník

Tak se po dlouhé době zase ozývám. Fakt po dlouhé. Mnozí mí čtenáři už na mne zanevřeli. A ani se jim nedivím.
Před pár měsíci jsem si dal socialistický závazek, že napíšu sérii článků o WebServisách. První jsem už vypublikoval, dalších SEDM mám rozdělaných. Ne a ne je dodělat. Pořád jsem přemýšlel, jak to učesat, aby to dávalo smysl i jako seriál... No a pak jsem to opusitl. Byli důležitější věci k řešení. Znáte to - práce, rodina, druhá práce, třetí práce,... No a díky tomu jsem zatuhnul. Prostě blogovat dál nešlo, protože nebylo doblogováno, co bylo rozblogováno...
Nebýt mých úžasných zážitků s firmou Oracle, asi bych ještě dlouho nic nenapsal. Ale toto vážně stojí za podělení se.

Sezóna hub začíná

Tak jsme byli s rodinkou letos poprvé na hřibech. Vyrazili jsme jenom kousek nad barák, ale přinesli jsme dom plný košík. Tady jsou fotky nejlepších úlovků.


Ten nůž je můj velký zálesácký, podnos je velký servírovací, větší než ten nemocniční.

Tak to ještě se mnou není tak hrozné

O víkendu za mnou přišel bratranec s prosbou, jestli bych mu nepomohl s řešením domácího úkolu z geometrie pro jeho dceru, studentku druhého ročníku ekonomky. Danou úlohu neměli v učebnici, neprobírali ji a jejich kantor prohlásil, že to mají udělat selskou úvahou. No zkrátka nedali to.
Zadání je vcelku triviální. Zkonstruujte trojúhelník, pro který platí: |AB|=4cm, v(c)=3cm, úhel ACB=60 stupňů.
Uznávám, že je to trivka. Ale sám jsem byl přeqapen, že jsem to vypotil bez dlouhého přemýšlení a bez nutnosti použít literaturu, i přes propast 16let od maturity, kdy jsem naposled rýsoval.
Ti z vás, kterým se nechce nad řešením přemýšlet, najdou postup řešení v komentářích.

Sláva našim výrobkům

Musím se přiznat, že článek (Ne)Qalita v běžném životě jsem napsal hlavně qůli článku tomto jako kontrast.
V sobotu jsem byl nakupovat. Nejdřív jsem si koupil stálici na trhu obuvi, české boty Prestige (tzv. prestižky). Už jsou to moje čtvrté. A nedám na ně dopustit. Lehoučké, pohodlé, kožené, na běžné nošení i na sport, do lesa a klidně i do bláta, dobře se v nich řídí, prostě úžasné boty. Navíc vyráběné v mém rodném Zlíně, bývalém městě obuvi. 889,- za takové boty opravdu není moc.
Rozradostněn touto koupí mne do malého obchůdku v Holešově se sportovním, převážně turistickým sortimentem, zavedla touha pořídit si nové gatě. A mám je. Manželka tam objevila pro mne krásné tričko (jak jinak než s tučňákem :-D ). Pěkně vypadá, perfektní materiál, kvalitní vypracování, větrací vsuvka v podpaží, prostě něco pro mě. Když jsem ho platil, nečekal jsem, že s ním doma zažiju milé překvapení.
Doma jsme totiž začali studovat visačku. Jenom mimochodem uvádím, že byla k tričku přivázaná špagátkem. První, co mne zarazilo, byl název firmy: Bemaniax. Ano, má to znamenat Be maniacs :-) . Pak jsme četli dál. Dozvěděli jsme se, že tato česká firma dělá limitované edice triček, takže málokdo bude chodit ve stejném jako já. Dále jsme se dozvěděli, že tričko bylo vyrobeno tak, aby nezatížilo životní prostředí.
Největší pecku jsem si schoval nakonec. Cituji: Tento výrobek nevyrobila čínská holčička.

(Ne)Qalita v bežném životě

Během víkendu jsem měl několik zajímavých postřehů ohledně kvality výrobků běžně potřeby.
Na prvním místě je autíčko mého syna, imitace klasického vojenského jeepu. Předpokládám, že uhodnete zemi původu. Ano, je to tak. Autíčko Made in China. Jako již poněkolikáté jsem vzal modelářské lepidlo na plasty a zalepil upadávající přední sklo (sklo tam samozřejmě není, jenom prázdný rám). Čínské plasty jsou pěkná fušeřina, trošku zatlačíte a křus. Tentokrát ale krom onoho rámu jsem zjistil, že je zadní náprava nějak podezřele posunutá jedním směrem.
Tak jsem vzal šroubovák, povolil jediný šroubek, co tam je, oddělal podvozek a čuměl jsem jak puk. V autíčku byl z mně neznámých důvodů osazený motorek spřevodovaný se zadní nápravou. A oba vstupy byly ustřižené! Pokud to mělo sloužit jako brzda nebo jako doraz (jiný význam nevidím), je to totální kravina. Holt, čínský výrobek, u něj se asi nemáme čemu divit.
Druhá hračka, která mne pěkně nadzvedla, byl silniční kužel v rozšiřující sadě (čtyři kužely, jeřáb, parní válec a nákla´dák) k vláčkodráze (ta kompatibilní s Maxim Wooden Toys), bohužel si už nepamatuju na výrobce, krabičku jsme už vyhodili. Každopádně jsme u této sestavy za pět kilo kvalitu jaksi očekával. Bohužel.
Buď máme doma takového ničitele, nebo prostě jenom ty hračky tak qalitní nejsou, ale dvě části kužele, vlastní kužel a podstava, byly k sobě jenom přilepeny a to něčím méně trvanlivým. Stačilo se o něj malinko opřít mimo osu kužele a podstava upadla. Musel jsem to k sobě přišroubovat.
Další "srandu" jsem si užil, když jsem koupil náhradní trafo k halogenovým bodovkám. Když jsem chtěl do svorkovnice přišroubovat měděné lanko, nešlo to. Důvod? Ve svorkovnici vypadající jak jednostranná "čokoládka" byl pod každým šroubem plech. Na tom by nebylo nic divného, kdyby ten plíšek nebyl napevno ukotvený z vnější strany. Přitahováním jsem tudíž lanko vytláčel a stačilo po dotažení za něj mírně zatáhnout a bylo venku :-(
Poslední zápich jsem zažil se satelitem od Koskomu. Po spadeném stropu, kdy jsme barák 7+2 muslei sestěhovat do dětského pokoje, který se zabednil, a do mojí nové pracovny o rozměrech 7x3m, ve které jsme museli měsíc vegetovat (čtyřčlenná rodina a naše hovawartí slečna, fakt legrace), byl satelit odpojený od sítě a pěkně zabalený před prachem. Po měsíci jsme ho vytáhli. Přívodní kabel jsme museli přecvaknout, protože se musela bourat příčka, kterou byl protažen a jíž konektor neprolezl. Po zapojení jsme ho museli zase nacvaknout. Byl šroubovací a tak jsem si na to troufl jenom se štípačkama a kombinačkama. Jenomže nám od té doby po televizi občas přeběhly pruhy. Napotřetí jsem k nám dostal ogaru, který nás zasatelitnil. Ten přišel a řekl, že je to pouhým nastavením video výstupu. Po dvou dnech odpojení prý koskom ztrácí konfiguraci!
No prostě hrůza a běs. Pokud mají nízké ceny přinést takové šmejdy, tak to ať se s cenovými závody honem přestane.