Jak málo někdy rozhoduje při souboji cechů

Za poslední dva dny jsme my v kofola_teamu na Shakes&Fidget zaznamenali tři naprosto rozdílné bitvy cechů.
První jsme prohráli velice těsně. Dobře si prohlédněte souboj druhého nejlepšího hráče protivníka a naše nejlepšího - Highlandera. Polomrtvá dá kritický zásah, který ubere víc než polovinu životů :-(
Tady je: http://www.youtube.com/watch?v=HTso6_ryqDU

Oproti tomu zase Highlander sám vymlátil téměř půlku cechu:

http://www.youtube.com/watch?v=lg1Bz8k--3E

A poslední je o tom, že když se spojí síly celého cechu, tam jdou vymlátit i daleko silnější soupeři: http://www.youtube.com/watch?v=z0g_i_S8cv0

Onlajnovky a zamindrákované děti

Je zvláštní, jak "moderní" on-line hry zasáhly svět. Desítky různých her, desítky různých principů, a přitom vše o jednom. Chcete-li něčeho dosáhnout, musíte si zaplatit speciální bonusy.
Kde jsou staré dobré zlaté časy MUDů, neboli MultiUserBungeonů, jako byla Moria. Nedokážu si představit, že bych si kupoval lepší zbraně. Proto je zvláštní, že většinu hráčů tvoří děti.

Synovec, který hraje bůhvíco o mezihvězdných válkách, se mě z vážnou tváří zeptal, jestli si myslím, že by tuto hru hrál i takový stařík, který má, považte, třicet tři let! Bylo pro něj naprosto nepředstavitelné. Teprve když jsem mu připomněl, že já také občas pařím nějakou tu onlajnovku, zarazil se a řekl, že teda asi jo. A tyto děti podle mne tvoří také většinu platících účastníků. Podle mého průzkumu si to platí SMSkama z mobilu. A to buď tajně a nebo když jim přesvědčí dědečka či babičku.

Je to pěkný výchovný hnus, ale daleko horší vliv na ně má ona anonymita. Každý si hned myslí, že když nikdo neví, kdo on je, tak že si může dovolit urážet a být sprostý. A pak se to přenese do běžného života. Každopádně dnes nad ránem jsem si užil úžasný otřesný zážitek.

Jeden devítiletý kluk, říkejme mu Pepa Vařák, mně (účet Telcontar) a ještě jednomu důstojníkovi (říkejme mu dust) cechu kofola_team na S4.sfgame.cz, pod účtem josef120 napsal asi toto: "Pošli mi pozvánku"

Žádné prosím, please ani PLZ nebo můžu a tak. Prostě příkaz. Protože podmínka byla úroveň 60 a on měl jen 48, odespal jsem mu ve stejném stylu: "MUHAHAHAHAHÁÁÁÁÁ!!! AHAHAHAHA!!!!!"

Na to napsal: "Tak jo odešli mi tu pozvánku." A v dalším mailu přidal, že je houbičkář. Řekl jsem si, že ho přijmu, protože je cechu třeba každého houbičkáře (toho, kdo si kupuje bonusy (houbičky)), protože jenom za houbičky je možné vylepšovat vlastnosti cechu.

Součástí Shakes & Fidget je cechovní chat neboli kecátko. Když se přihlásil do cechu, rozvinula se na chatu následující debata:
:ahoj
Telcontar: cus
:čus
josef120: Ahoj čus cus co to jako má bejt?
: pozdrav?
josef120: Si mislíte že sem číňan? Debilové!
Telcontar: No nic

A dál to pokračovalo v podobném duchu. Mezi tím jsme si s mým prvním důstojníkem povídali, co si o něm myslíme. A protože ono kecátko umožňuje posílat zprávy taky samotnému hráči, psali jsme si to přímo v chatu a prokládali tím veřejnou komunikaci. Takže to v jednu chvíli vypadalo takto:

josef120: Jak se menuješ?
dust: A proč to chceš vědět?
josef120: si pičus? to je jasn. ja sem pepa v.
dust->Telcontar: Co si o něm myslíš?
Telcontar->dust: Asi pěkné pako.
dust-> Je to houbičkář?
dust: Aha. Můžeš mi říct, kolik je ti let?
Telcontar->dust: tvrdil že jo
josef120: devět a neser kreténe
dust: Myslel jsem si to. Víš o tom, že by tu někteří z nás mohli být tvoji taťkové? Tak by ses měl chovat slušně.
Telcontar->dust: Hmmm. Kolik hub z něho vytáhneme, než ho vykopneme? :-D
dust->Telcontar: :D Podívej se na jeho profil, já se zasmál, až jsem se za břicho popadal.
josef120: Pošuku!
Telcontar->dust: Tý brďo, on píše, že je pod ochranou hráče s levelem o jedna vyšším!
Telconar: josefe, kdy dodáš slibované houbičky a kolik?
dust->Telcontar: Dost dobrá otázka.
Telcontar->dust: Ty, ten hráč, pod kterého je ochranou, je asi on sám. Jmenuje se varak12...

A pak jsem dostal poštu od josef120:
žekni tim tvem pitomem hraču klidně tet.

A pak opustil cech.

Jak nastavit GMail jako výchozí mailer pro mailto: v Google Chrome

Postupně přecházím na svět Google+Linux. Pořídil jsem si Android, na Ubuntu používám jako výchozí prohlížeč Google Chrome, poštu čtu na GMailu, Kalendář mám v Google Aps, dokumenty tam začínám mít také. Jenom mne pořád štvalo, že se mi při kliknutí na mailto: vždy spustí evolution místo otevření GMailu. Ale to je již minulostí.
Hledal jsem v nastavení, jestli mi to neumožní, nic. Trochu jsem Gůglil a našel jsem rozšíření, které to umí. Kde stažení je zde: https://chrome.google.com/extensions/detail/dgkkmcknielgdhebimdnfahpipajcpjn .
Instalace jednoduchá, funkcionalita perfetní.
Třeba to někomu pomůže.

Jak rozchodit Joomla! pod Microsoft Windows

Nedávno jsem musel po telefonu a FTP rozchodit Joomla! na Widlích 2003, kde už navíc běží Lotus Notes. Pro příští generace tu zanechám minimalistický postup, jak to udělat:

Nejdřív si stáhneme Joomla!, MySQL, Apache a PHP (5.2.11)

V prvé řadě nainstalujte MySQL - stačí spustit instalátor a proklikat se na konec. V nastavení samozřejmě zvolte Server a Multilingual, zadejte heslo.
Potom v okně příkazového řádku
cd \Program Files\mysql\bin
mysql -u root -p
Password: sem zadejte heslo z instalace
mysql> CREATE USER 'joomla'@'localhost' IDENTIFIED BY 'heslo';
mysql> GRANT ALL PRIVILEGES ON *.* TO 'joomla'@'localhost'
-> WITH GRANT OPTION;
mysql> \q

A tím je databáze připravena.
Potom nainstalujte Apache. Ponechejte základní nastavení.
Jako volbu při instalaci zvolte samostatnou aplikaci místo servisy - nastavíte ji až nakonec, až bude vše chodit. Nastavte port 8080.

Potom nainstalujte PHP. Doporučuji nainstalovat do adresáře C:\Program Files\Apache Software Foundation\PHP5.2.11 , protože pak je možné říct FileZille, aby Vám jako root spřístupnila pouze C:\Program Files\Apache Software Foundation a máte k dispozici jak httpd.conf, tak php.ini . V rámci instalace zvolte instalaci do Apache 2.2 jako modul (modul je rychlejší, pro testy je ale lepší použít CGI - nemusí se pořád restartovat Apache při změně php.ini).

V httpd.conf odkomentujte LoadModule pro moduly proxy, proxy_http a rewrite, v DirectoryIndex změňte na
DirectoryIndex index.php index.html

V sekci
změňte AllowOverride z None na All

A to by mělo být prozatím vše.

Otestujte konfiguraci pomocí Test Configuration ve Startmenu Apache.

V php.ini nastavte date.timezone na hodnotu, kterou považujete za rozumnou, například Europe/Prague

Přímo do adresáře C:\Program Files\Apache Software Foundation\Apache2.2\htdocs nakopírujte obsah adresáře joomla z instalačního balíku Joomla!
Přejmenutje htaccess.txt na .htaccess a odkomentujte v něm řádek
RewriteBase /

V danou chvíli je vše nachystáno ke konfiguraci Joomla!

Objevil se problém

Call stack
# Function Location
1 JSite->dispatch() C:\Program Files\Apache Software Foundation\Apache2.2\htdocs\index.php:68
2 JComponentHelper->renderComponent() C:\Program Files\Apache Software Foundation\Apache2.2\htdocs\includes\application.php:124
3 JError->raiseError() C:\Program Files\Apache Software Foundation\Apache2.2\htdocs\libraries\joomla\application\component\helper.php:95
4 JError->raise() C:\Program Files\Apache Software Foundation\Apache2.2\htdocs\libraries\joomla\error\error.php:171
5 JException->__construct() C:\Program Files\Apache Software Foundation\Apache2.2\htdocs\libraries\joomla\error\error.php:136

Řešení je jednoduché:
http://discussion.accuwebhosting.com/joomla-issue-404-component-not-found_blog_by_ryan_125.html

Nakonec je třeba poslední věc: co s porty?
Jsou dvě možnosti - buď budete akceptovat, že na Joomla! půjdete přes port 8080 a necháte vše tak, nebo budete muset přesunout LotusNotes na jiný stroj a z Apache udělat reverzní proxy pro notesy.

Pokud to druhé, tak nejdříve Lotus Notes přemigrujte (to nechám na Vás jak).

Shoďte Notesy a Apache. V httpd.conf Apache změňte Listen 8080 na Listen 80 a restartujte Apache.

Pak je třeba nastavit mod_rewrite a mod_proxy.

TBD.

A je to.

Pochromovaný chameleon aneb Google Chrome na OpenSuSE 11.2

JO! Už je to tady! Máme hrábě v ruce! Teda nikoli hrábě, ale Google Chrome. Jeden z uživatelů OpenSuSE Build Service, dbuck, připravil OpenSuSE Chromium repository s oním přelomovým prohlížečem. Až budu mít nějaké dlouhodobější zkušenosti, dám vědět. Na Ubuntu 9.10 64bit běhá naprosto krásně, a to včetně nepodporovaného Flashe.

Instalace probíhá násůedovně:
1) Přidejte dbuckovu repository pro zypper:
Pro uživatele openSUSE 11.2:
sudo zypper ar http://download.opensuse.org/repositories/home:/dbuck/openSUSE_Factory/ Chromium

Pro uživatele openSUSE 11.1:
sudo zypper ar http://download.opensuse.org/repositories/home:/dbuck/openSUSE_11.1/ Chromium

Pro uživatele openSUSE 11.0:
sudo zypper ar http://download.opensuse.org/repositories/home:/dbuck/openSUSE_11.1/ Chromium

Díky tomu, že dbuck nachystal build tak, že se zdrojáky tahají přímo ze svn projektu chromium, prohlížeč je tedy chromium-browser, nikoli chrome.

Když je repository přidána, můžeme instalovat:
sudo zypper in chromium-browser

No a spustí se pomocí
chromium-browser

Spolu pak můžeme jenom poděkovat dbuckovi za dobře odvedenou práci..

Policeware

Pokud jste o tomto termínu neslyšeli tak jako já do dnešního rána, všem vřele doporučuji si přečíst článek Jiřího Peterky. Ač mám již asi deset let pochybnosti o mnoha jeho názorech a informace od něj si vždy ověřuji (ale samozřejmě se VǓBEC nedá srovnávat s DíDím, neboli Danielem Dočekalem, tvůrcem Světa Namodro (odkazy ode mne nečekejte a pokud jej neznáte, ani ho, prosím, negůglujte, toto nemá být reklama ani negativní ;-) ), tento článek mne natolik zaujal, že jsem se rozhodl o něj podělit.
Podle všeho se chystá brutální permanentní policejní akce - crackování (nesnáším, když někdo používá slova "hacker" a "hacking" ve spojitosti se zneužíváním výpočetní techniky, hackeři jsou více než zdatní programátoři LIBOVOLNÉHO DRUHU (já jsem byl mezi ně též zařazen a to jsem se v životě nikam nenaboural či nezneužil jakýchkoli informací)) počítačů zaměstnanci bezpečnostních složek.
A to, že se to už děje a že dokonce existují snahy o zákaz šifrování (co jiného znamená §97 článek 6 zákona o elektronických komunikacích?) je přímo děsivé. Ano, nesnáším vzdálené crackery. nechápu, co si ti kreténi potřebují dokázat. Nechápu spamery - to jim to vážně ještě pořád vynáší? Nechápu generátory pirátského software (tož kurňa když mám o něco zájem, tož to musím používat v souladu s tím, co mi poskytovatel nabízí (například ZÁSADNĚ odsuzuji znásilňování za účelem pohlavního styku), takže když mi to dá někdo zadarmo, príma, ale když to někdo chce zaplatit, tož to koupit musím nebo se podívat po něčem levnějším). Nesnáším záměrné ubližování někomu prostřednictvím Internetu. Obecně se mi "kyberkriminalita" všeho druhu těžce příčí, ale přístup alá orwelovský Velký Bratr se mi těžce zajídá. Jak to dopadá se můžete sami přesvědčit ve hře The Moment Of Silence (a nekrást!!!)

Před browsdáním se pomodlete!

Už jste slyšeli o Motlitbě před spuštěním prohlížeče? Pokud ne, tak vězte, že na Slovensku už jednu mají. Oficiální. Katolickou.

Už mne ti Phisháci fakt iritují

Tak jsem si pravě objevil ve FireFoxu zafišované CSSko. Chvilku jsem Gůglil a našel jsem jasné vysvětlení - někdo se snaží pomocí Googlovských reklam nečistě vydělávat, když na háček nechytí vás, ale váš prohlížeč.

Doufám, že bude brzo čapnut. Víte, takový přístup k síti se mi z duše protiví.

Takže si projistotu dejte

grep -rl a0b4df006e02184c60dbf503e71c87ad /

(nebo obecněji hledat řetězec

expression(eval(unescape(

Tak možná zjistíte, že buď Vám v systému nechal tesař díru, nebo jste poskytli svůj browser jako nástroj k vylepšení něčí peněženky.

V druhém případě je dobré dát vědět adminovi serveru, odkud vám ten humus přišel.

Tak hurá na Technorati

Našel jsem celkem pěkný webík pro registraci Blogů - Technorati. No a protože chtěji při registraci, abych tu uvedl Technorati Profile, nezbývá, než tak učinit :-)

Aprílové vydání TheServerSide, ale 28.května

Když jsem dnes dostal mailem sčot TheServerSide, trošku jsem si ho procházel. Po přečtení tohoto článku jsem došel k názoru, že se musí jednat o aprílový žert. Joseph Ottinger, editor TheServerSide na plný úvazek, píše, že bez schopnosti rozpoznávat sémantiku kódu půjde Java do kytek. A na čem to dokazuje? Uvádí příklad rozhovoru:

P:To, co bych chtěl, je x.contains(y)

G:Jasně, je jedna metoda v Collection API, která, myslím, dělá to, co bys chtěl.

P:Ale moje kolekce se nejmenuje x!

Představa autora je taková, že někdo si stáhne z webu kus kódu (v tomto případě příklad na použití contains(), cut&paste-ne ho do svého a Java sama nějak automagicky pozná, co vlastně měl na mysli!
Proto jsem použil akronymy G jako Guru a P jako Pitomec.
V diskusi ke článku je jeden příspěvek, který naprosto přesně vystihuje situaci:

Jasně, Java půjde do kytek, protože mi každé ráno sama od sebe neuvaří kafe...

A na závěr to nejhorší. Tento článek má odkaz v mailu, který mi přišel! Na hlavní stránce! Pokud takto má vypadat qalita článku tohoto serveru, tak buď si z lidí vystřelili, nebo je tu úpadek jak prase.

PS: Chtěl jsem odpovědět na příspěvek. Použil jsem své platné přihlašovací údaje. Dostal jsem Invalid username/password. Nechal jsem si poslat email přes Forgotten your password?, došly mi stejné údaje, jako jsem zadával. Zadal jsem je znovu přes C&P a bác ho - pořád invalid username/password.

Epochy počítačového světa

Sridhar Vembu napsal nádherný článek IBM, Microsoft & Google Eras of Computing, ve kterém rozebírá, proč Microsoft není nové IBM a proč Google není nový Microsoft.
Rozděluje epochy počítačového světa na:

1. Dobu IBM
2. Dobu Microsoftu
3. Dobu Googlu

Já osobně bych přidal ještě dobu předpotopní, ale ta není zas až tak podstatná pro onen rozbor.

První epoše jednoznačně dominuje IBM a jeho infrastruktura Mainframů. Uzavřená, proprietární architektura, kde nebylo příliš prostoru pro dodávky třetích stran. IBM poskytovala hardware včetně periferií, software, implementátory, podporu. Ostatní firmy více méně živořily na periferii počítačového světa dodávajíc pouze levnější náhražky, které se často potácely nad propastí patentové ochrany IBM.
V té době platila základní poučka:

1. Zákazník koupí řešení je od IBM, protože je nejlepší.
2. Pokud ne, platí pravidlo číslo jedna.

Jenomže IBM udělala osudovou chybu. A ta se jmenuje IBM PC.

IBM zkonstruovala na tu dobu naprosto převratný počítač a PeCka se staly od té doby dominantním systémem a nahradily jejich mainframy. Ale co je špatného na převratném počítači?

• Neměli vlastní operační systém. Místo vývoje vlastního si nechali nabulíkovat MS-DOS, který v době obchodu navíc ani neexistoval. A nejen že ho IBM nekoupila, ona se dokonce zavázala jej prodávat spolu s každým PíSíčkem za desítky dolarů kus. Tím vytvořila monopol na OS pro IBM PC.
• IBM PC se stal prvním hardwarově otevřeným systémem. To je sice výhodné pro celý svět, ale ne pro IBM. Vše bylo dobře zdokumentováno s jedinou výjimkou: BIOSem. Tento šváb byl černou skříňkou, která měla zaručit IBM monopol na dodávku PC. Jenomže přišli kluci z Compaqu a na základě specifikace, jak se BIOS chová, si udělali vlastního švába. IBM neuspěla u soudů s žalobou na porušení autorských práv a konkurence na poli dodávek kompletních počítačů byla na světě. Jenomže všechny IBM PC kompatibilní počítače byly postaveny na součástkách třetích stran, z nichž nejdůležitějším je bezesporu procesor. V té době nebyly klony, takže trh počítačů se drobil, ale všechny měly v sobě procesory od Intelu. Další monopolista bohatl, ale IBM mělo čím dál menší podíl.

Tímto dalo IBM vzniknout dvěma monopolům, Intelu a Microsoftu. A tak se dostáváme do další doby, éry Microsoftu.

V době masového rozšíření počítačů nebylo v silách Microsoftu ovládnout veškerý trh se software, jejich hlavní příjem plynul pouze z MS-DOSu a později systému Microsoft Windows. Vznikl tak nový termín: nezávislý poskytovatel programů (ISV, Independent Software Vendor). Byly založeny desítky tisíc softwarových společností, které chrlily různé druhy programů pro systémy MS-DOS a MS Windows. Přímé konkurenční programy (jako OS/2 či Dr-DOS) se nerozšířily, a to buď díky jejich nekompatibilitě se systémem nebo díky testům Windows, zda běží právě nad MS-DOSem.

Vše probíhalo podle plánu, Microsoft se postupně vrhal na další a další odvětví a díky své síle a schopnému marketingu i zde získával monopol. Ale i on udělal chybu.
Microsoft se nesoustředil na svět počítačových sítí. Veškerou síťařinu řešili třetí strany, z nichž dominantní roli hrál Novell. Tyto dvě firmy se báječně doplňovaly a všechno fungovalo, jak má. Jenomže se objevil fenomén Internetu.

Microsoft Internet plně ignoroval. V době, kdy svět byl už propojen pomocí TCP/IP, se soustředil na Novell NetWare a přišel s Windows 3.11 for Workgroups s vlastním síťovým protokolem pro lokální sítě. Jenomže už tu byl Web, mohutně se rozšiřovalo používání emailů a news, byl tu Netscape, byly tu Java Applety.

Microsoft přišel s novým operačním systémem Windows 95 a v jeho rámci s Internet Explorerem. Tak se kromě boje operačních systémů (proti OS/2 Warp) rozhořela bitva na poli prohlížečů. Obě Microsoft vyhrál. Ale jenom zdánlivě. Microsoft totiž bojoval, jak je jeho zvykem, ne zrovna v rukavičkách. A tím si proti sobě poštval téměř celý svět.

Ale to byl jenom začátek. Pak přišly další osudové chyby. V té době se totiž začínají prosazovat dva nové fenomény:

• poskytování služeb na Internetu
• svobodný software

Co se týká poskytování služeb, Microsoft nasadil vlastní MSN. Jenomže si šíleně naběhl a tento projekt šel do ústraní. Tak koupil jednu z nejznámějších webových aplikací, HotMail. Jenomže díky tomu, že svět nevnímal Microsoft nijak pozitivně, popularita HotMailu klesla. Díky oné (ne)popularitě nakonec ztroskotal i nákup Yahoo! I vyhledávač od Microsoftu není přes své qality příliš populární.

Jinou kapitolou je Svobodný Software. Díky operačnímu systému Linux, webovému ekosystému Apache-Perl, ale hlavně díky masivnímu šíření Internetu se stává fenoménem celosvětového významu. Místo jeho adopce v něm vidí Microsoft velkého konkurenta a bojuje proti němu, a to opět hodně nevybíravým způsobem. A zdá se, že vyhrává. Projekt Mozilla, nástupce Netscape Communicatoru, postupuje vpřed pouze pomalu. Linux není jako pracovní stanice použitelný, pouze na straně serveru si Microsoft nevede zrovna dobře. Linux získává čím dál větší procento trhu, navíc se tu objevuje další konkurent, Java, a to hlavně díky Apache JServ. Microsoft se tedy soustřeďuje na boj na této frontě. Jeho hlavní zbraní má být .NET framework s jeho C# a SOAPem. Nezískává sice monopol, ale poměrně velké procento trhu.

Mezitím ale začíná projekt Google. Místo boji s komunitou kolem svobodného software z ní vyrůstá. A komunita se ukáže být pro šíření povědomí o Googlu naprosto nepostradatelnou a "Google It!" se stává velmi častou odpovědí na jakoukoli otázku. Na oplátku on podporuje komunitu a jdou si pěkně ruku v ruce k lepším zítřkům. A tak Apache už není jenom webserver, máme tu FireFox a OpenOffice, Linux (za kterým stojí takové firmy jako IBM či Novell) i OpenSolaris (Sun), NetBeans a Eclipse, Wesnoth i TORCS, Perl i PHP či Ruby, MySQL i PostgreSQL.

Po etablování Googlu jako jedničky na poli vyhledávačů se pouští do dalších projektů, z nichž i mnohé kupuje. A i on je prosazuje díky své síle. Vzpomeňme Google Groups či GMail. Dalším úžasným marketingovým tahem je projekt AdSense, který se stává fenoménem. Mohu mít na stránce reklamu a mít za ni zaplaceno, aniž bych musel pracně shánět inzerenty. Paráda. No a tento blog je na Bloggeru :-)

Každá éra je tedy symbolizována jedním De Facto monopolem.
IBM vládla, protože dodávala nejlepší a komplexní řešení.
Microsoft vládl, protože byl první a uměl z minima software (často s qalitou nevalné úrovně) silou marketingu (a praktik, které často skončily u soudu) vydolovat maximum.
Google vládne, protože jej podporuje komunita.

Musím se přiznat, že by mne zajímalo, kdy doba gůglovská skončí a co bude po ní.

YAbadabaHOO!

Celkem se zájmem sleduji boj Microsoftu o Yahoo!. A to hned ze dvou důvodů.

• mám velmi vyhraněný vztah k oné výše zmiňované firmě, což je patrné jak z kategorie Linux mého blogu, tak třeba z mého členství v CZLUGu. Linux používám od jeho prvopočátků a každé používání Billovy pomsty je pro mne utrpením.


• mám celkem vřelý vztah ke společnosti Google.

Google je historicky třetí vyhledávací službou webu, kterou jsem kdy používal.
V dobách mého studia, tedy dřevních dobách pavučiny, byl jediný solidní vyhledávač Altavista(řečená Astalavista). Po panelové diskusi na Invexu léta páně 1996, kdy zástupce firmy Digital (později Compaq, později HP) prohlásil, že firma Digital zvažuje zpoplatnění vyhledávače a zavedla banerové reklamy, protože chce, aby se jim projekt vyplatil, jsem si uvědomil, že nemá smysl podporovat ani tohoto monopolistu a díval jsem se jinam.
Přešel jsem na vyhledávání přes Seznam (žeby proto, že je Linuxu daleko více nakloněn než jiné konkurenční portály, které třeba přímo deklarují svoji spolupráci s Microsoftem?). Tomuto portálu jsem věren již 13 rok.
Ale v roce 2000 mi můj indický kolega ukázal Google. Okamžitě jsem se přeorientoval. Od té doby nevyhledávám, ale Gůgluji či ptám se bratra Gůgla. V té době měl mít Google pod sebou farmu tisíců RedHatů, což byl další důvod :-)

A tak jsem se zhrozil, když jsem zaslechl, že Microsoft chce koupit Yahoo!. Už jsem viděl, jak nepřítel číslo jedna, monopolista, ještě posílí svůj monopol o oblast Internetu a stane se nejen všudypřítomným, ale i všeobjímajícím.

Proto jsme byl velmi mile přeqapen, když jsem si přečetl, že Steve Ballmer (vzpomínáte na jeho úžasnou šou, kdy asi dvě minuty chodil po pódiu a skandoval:" Developers, developers, developers, developers,...."?) zatroubil na ústup. Sice je to prý podle analytiků jenom úhybný manévr, protože Microsoft VELMI o Yahoo! stojí (a prý i o Seznam, i když to Ivo Lukačovič vehementně popírá a já doufám, že má pravdu), ale i tak jsem měl velikou radost. Yabadabadoo!

Doufám, že ke sňatku nedojde a Yahoo! se bude ubírat spíše směrem k avizované spolupráci s Googlem.

Fotomapy alá seznam.cz

Na Ilblogu jsem zaznamenal spuštění nové služby - foto.mapy.cz. Nemá smysl komentovat funkcionalitu, to se musí vidět. paráda.
Už si žhavím foťák...