Onlajnovky a zamindrákované děti

Je zvláštní, jak "moderní" on-line hry zasáhly svět. Desítky různých her, desítky různých principů, a přitom vše o jednom. Chcete-li něčeho dosáhnout, musíte si zaplatit speciální bonusy.
Kde jsou staré dobré zlaté časy MUDů, neboli MultiUserBungeonů, jako byla Moria. Nedokážu si představit, že bych si kupoval lepší zbraně. Proto je zvláštní, že většinu hráčů tvoří děti.

Synovec, který hraje bůhvíco o mezihvězdných válkách, se mě z vážnou tváří zeptal, jestli si myslím, že by tuto hru hrál i takový stařík, který má, považte, třicet tři let! Bylo pro něj naprosto nepředstavitelné. Teprve když jsem mu připomněl, že já také občas pařím nějakou tu onlajnovku, zarazil se a řekl, že teda asi jo. A tyto děti podle mne tvoří také většinu platících účastníků. Podle mého průzkumu si to platí SMSkama z mobilu. A to buď tajně a nebo když jim přesvědčí dědečka či babičku.

Je to pěkný výchovný hnus, ale daleko horší vliv na ně má ona anonymita. Každý si hned myslí, že když nikdo neví, kdo on je, tak že si může dovolit urážet a být sprostý. A pak se to přenese do běžného života. Každopádně dnes nad ránem jsem si užil úžasný otřesný zážitek.

Jeden devítiletý kluk, říkejme mu Pepa Vařák, mně (účet Telcontar) a ještě jednomu důstojníkovi (říkejme mu dust) cechu kofola_team na S4.sfgame.cz, pod účtem josef120 napsal asi toto: "Pošli mi pozvánku"

Žádné prosím, please ani PLZ nebo můžu a tak. Prostě příkaz. Protože podmínka byla úroveň 60 a on měl jen 48, odespal jsem mu ve stejném stylu: "MUHAHAHAHAHÁÁÁÁÁ!!! AHAHAHAHA!!!!!"

Na to napsal: "Tak jo odešli mi tu pozvánku." A v dalším mailu přidal, že je houbičkář. Řekl jsem si, že ho přijmu, protože je cechu třeba každého houbičkáře (toho, kdo si kupuje bonusy (houbičky)), protože jenom za houbičky je možné vylepšovat vlastnosti cechu.

Součástí Shakes & Fidget je cechovní chat neboli kecátko. Když se přihlásil do cechu, rozvinula se na chatu následující debata:
:ahoj
Telcontar: cus
:čus
josef120: Ahoj čus cus co to jako má bejt?
: pozdrav?
josef120: Si mislíte že sem číňan? Debilové!
Telcontar: No nic

A dál to pokračovalo v podobném duchu. Mezi tím jsme si s mým prvním důstojníkem povídali, co si o něm myslíme. A protože ono kecátko umožňuje posílat zprávy taky samotnému hráči, psali jsme si to přímo v chatu a prokládali tím veřejnou komunikaci. Takže to v jednu chvíli vypadalo takto:

josef120: Jak se menuješ?
dust: A proč to chceš vědět?
josef120: si pičus? to je jasn. ja sem pepa v.
dust->Telcontar: Co si o něm myslíš?
Telcontar->dust: Asi pěkné pako.
dust-> Je to houbičkář?
dust: Aha. Můžeš mi říct, kolik je ti let?
Telcontar->dust: tvrdil že jo
josef120: devět a neser kreténe
dust: Myslel jsem si to. Víš o tom, že by tu někteří z nás mohli být tvoji taťkové? Tak by ses měl chovat slušně.
Telcontar->dust: Hmmm. Kolik hub z něho vytáhneme, než ho vykopneme? :-D
dust->Telcontar: :D Podívej se na jeho profil, já se zasmál, až jsem se za břicho popadal.
josef120: Pošuku!
Telcontar->dust: Tý brďo, on píše, že je pod ochranou hráče s levelem o jedna vyšším!
Telconar: josefe, kdy dodáš slibované houbičky a kolik?
dust->Telcontar: Dost dobrá otázka.
Telcontar->dust: Ty, ten hráč, pod kterého je ochranou, je asi on sám. Jmenuje se varak12...

A pak jsem dostal poštu od josef120:
žekni tim tvem pitomem hraču klidně tet.

A pak opustil cech.