Epochy počítačového světa

Sridhar Vembu napsal nádherný článek IBM, Microsoft & Google Eras of Computing, ve kterém rozebírá, proč Microsoft není nové IBM a proč Google není nový Microsoft.
Rozděluje epochy počítačového světa na:

1. Dobu IBM
2. Dobu Microsoftu
3. Dobu Googlu

Já osobně bych přidal ještě dobu předpotopní, ale ta není zas až tak podstatná pro onen rozbor.

První epoše jednoznačně dominuje IBM a jeho infrastruktura Mainframů. Uzavřená, proprietární architektura, kde nebylo příliš prostoru pro dodávky třetích stran. IBM poskytovala hardware včetně periferií, software, implementátory, podporu. Ostatní firmy více méně živořily na periferii počítačového světa dodávajíc pouze levnější náhražky, které se často potácely nad propastí patentové ochrany IBM.
V té době platila základní poučka:

1. Zákazník koupí řešení je od IBM, protože je nejlepší.
2. Pokud ne, platí pravidlo číslo jedna.

Jenomže IBM udělala osudovou chybu. A ta se jmenuje IBM PC.

IBM zkonstruovala na tu dobu naprosto převratný počítač a PeCka se staly od té doby dominantním systémem a nahradily jejich mainframy. Ale co je špatného na převratném počítači?

• Neměli vlastní operační systém. Místo vývoje vlastního si nechali nabulíkovat MS-DOS, který v době obchodu navíc ani neexistoval. A nejen že ho IBM nekoupila, ona se dokonce zavázala jej prodávat spolu s každým PíSíčkem za desítky dolarů kus. Tím vytvořila monopol na OS pro IBM PC.
• IBM PC se stal prvním hardwarově otevřeným systémem. To je sice výhodné pro celý svět, ale ne pro IBM. Vše bylo dobře zdokumentováno s jedinou výjimkou: BIOSem. Tento šváb byl černou skříňkou, která měla zaručit IBM monopol na dodávku PC. Jenomže přišli kluci z Compaqu a na základě specifikace, jak se BIOS chová, si udělali vlastního švába. IBM neuspěla u soudů s žalobou na porušení autorských práv a konkurence na poli dodávek kompletních počítačů byla na světě. Jenomže všechny IBM PC kompatibilní počítače byly postaveny na součástkách třetích stran, z nichž nejdůležitějším je bezesporu procesor. V té době nebyly klony, takže trh počítačů se drobil, ale všechny měly v sobě procesory od Intelu. Další monopolista bohatl, ale IBM mělo čím dál menší podíl.

Tímto dalo IBM vzniknout dvěma monopolům, Intelu a Microsoftu. A tak se dostáváme do další doby, éry Microsoftu.

V době masového rozšíření počítačů nebylo v silách Microsoftu ovládnout veškerý trh se software, jejich hlavní příjem plynul pouze z MS-DOSu a později systému Microsoft Windows. Vznikl tak nový termín: nezávislý poskytovatel programů (ISV, Independent Software Vendor). Byly založeny desítky tisíc softwarových společností, které chrlily různé druhy programů pro systémy MS-DOS a MS Windows. Přímé konkurenční programy (jako OS/2 či Dr-DOS) se nerozšířily, a to buď díky jejich nekompatibilitě se systémem nebo díky testům Windows, zda běží právě nad MS-DOSem.

Vše probíhalo podle plánu, Microsoft se postupně vrhal na další a další odvětví a díky své síle a schopnému marketingu i zde získával monopol. Ale i on udělal chybu.
Microsoft se nesoustředil na svět počítačových sítí. Veškerou síťařinu řešili třetí strany, z nichž dominantní roli hrál Novell. Tyto dvě firmy se báječně doplňovaly a všechno fungovalo, jak má. Jenomže se objevil fenomén Internetu.

Microsoft Internet plně ignoroval. V době, kdy svět byl už propojen pomocí TCP/IP, se soustředil na Novell NetWare a přišel s Windows 3.11 for Workgroups s vlastním síťovým protokolem pro lokální sítě. Jenomže už tu byl Web, mohutně se rozšiřovalo používání emailů a news, byl tu Netscape, byly tu Java Applety.

Microsoft přišel s novým operačním systémem Windows 95 a v jeho rámci s Internet Explorerem. Tak se kromě boje operačních systémů (proti OS/2 Warp) rozhořela bitva na poli prohlížečů. Obě Microsoft vyhrál. Ale jenom zdánlivě. Microsoft totiž bojoval, jak je jeho zvykem, ne zrovna v rukavičkách. A tím si proti sobě poštval téměř celý svět.

Ale to byl jenom začátek. Pak přišly další osudové chyby. V té době se totiž začínají prosazovat dva nové fenomény:

• poskytování služeb na Internetu
• svobodný software

Co se týká poskytování služeb, Microsoft nasadil vlastní MSN. Jenomže si šíleně naběhl a tento projekt šel do ústraní. Tak koupil jednu z nejznámějších webových aplikací, HotMail. Jenomže díky tomu, že svět nevnímal Microsoft nijak pozitivně, popularita HotMailu klesla. Díky oné (ne)popularitě nakonec ztroskotal i nákup Yahoo! I vyhledávač od Microsoftu není přes své qality příliš populární.

Jinou kapitolou je Svobodný Software. Díky operačnímu systému Linux, webovému ekosystému Apache-Perl, ale hlavně díky masivnímu šíření Internetu se stává fenoménem celosvětového významu. Místo jeho adopce v něm vidí Microsoft velkého konkurenta a bojuje proti němu, a to opět hodně nevybíravým způsobem. A zdá se, že vyhrává. Projekt Mozilla, nástupce Netscape Communicatoru, postupuje vpřed pouze pomalu. Linux není jako pracovní stanice použitelný, pouze na straně serveru si Microsoft nevede zrovna dobře. Linux získává čím dál větší procento trhu, navíc se tu objevuje další konkurent, Java, a to hlavně díky Apache JServ. Microsoft se tedy soustřeďuje na boj na této frontě. Jeho hlavní zbraní má být .NET framework s jeho C# a SOAPem. Nezískává sice monopol, ale poměrně velké procento trhu.

Mezitím ale začíná projekt Google. Místo boji s komunitou kolem svobodného software z ní vyrůstá. A komunita se ukáže být pro šíření povědomí o Googlu naprosto nepostradatelnou a "Google It!" se stává velmi častou odpovědí na jakoukoli otázku. Na oplátku on podporuje komunitu a jdou si pěkně ruku v ruce k lepším zítřkům. A tak Apache už není jenom webserver, máme tu FireFox a OpenOffice, Linux (za kterým stojí takové firmy jako IBM či Novell) i OpenSolaris (Sun), NetBeans a Eclipse, Wesnoth i TORCS, Perl i PHP či Ruby, MySQL i PostgreSQL.

Po etablování Googlu jako jedničky na poli vyhledávačů se pouští do dalších projektů, z nichž i mnohé kupuje. A i on je prosazuje díky své síle. Vzpomeňme Google Groups či GMail. Dalším úžasným marketingovým tahem je projekt AdSense, který se stává fenoménem. Mohu mít na stránce reklamu a mít za ni zaplaceno, aniž bych musel pracně shánět inzerenty. Paráda. No a tento blog je na Bloggeru :-)

Každá éra je tedy symbolizována jedním De Facto monopolem.
IBM vládla, protože dodávala nejlepší a komplexní řešení.
Microsoft vládl, protože byl první a uměl z minima software (často s qalitou nevalné úrovně) silou marketingu (a praktik, které často skončily u soudu) vydolovat maximum.
Google vládne, protože jej podporuje komunita.

Musím se přiznat, že by mne zajímalo, kdy doba gůglovská skončí a co bude po ní.