Zdravotnictví - jak z pekla ven

Našel jsem nádherný článek Hany Brixi, stručné shrnutí zkušeností se zdravotnictvím ze států OECD o tom, co po ekonomické stránce funguje a co ne. Přehledné, úderné, sqělé. Stojí za přečtení.
Jenom bych to celé doplnil jednou drobnou notickou. Jsou celkem tři možnosti, jak zlepšit finanční stav ve zdravotnictví:
1) Omezit léčbu hrazenou z pojištění. A je vcelku jedno, jestli kvalitní prevencí a včasným odhalováním nemocí, spoluúčastí pacienta, zamítnutím proplacení úkonů nebo klidně i zabíjením lidí nad 65 let.
2) Snížit podíl zisku z peněz z pojištění. A je jedno, jestli se to promítne pojišťovnám, výrobců, distributorům, lékárnám či lékařům, nebo klidně i betonové lobby. Pojem přiměřený zisk se mi moc líbí.
3)Zvednout množství peněz. Ale ať se tam pošle navíc kolik chce, vždy bude někdo, kdo si to schramstne pro sebe. Tudíž to vlastně řešení není.

Mám-li to shrnout, tak buď toho budou pojišťovny méně proplácet, někomu utáhneme kohouty nebo si všichni plošně sáhneme víc do kapsy. Jiná cesta není. A protože se nikomu nechce do cesty druhé, a protože ta třetí cesta vlastně cesta není, hledá se způsob, jak prosadit bod číslo jedna. Střílet důchodce sice nikdo nebude, ale ani rozumný způsob zavádění omezení výkonů není, jak se zdá, na pořadu dne.