Něco o Xenofobii a imigrantech

Po přečtení tohoto článku na Novinkách a zabrouzdání na onu policií sledovanou sajtnu jsem se jednak příšerně nasmál (podívejte se na http://www.chceteho.cz, urcite se pobavite taky ;-) ) rozhodl napsat něco o svém postoji ke Xenofobii a imigrantství.

Hned na úvod musím pro případ, že by mne chtěl někdo hanobit pro urážku národa a rasy, uvést, že sám osobně jsem tolerantní antirasistický ateista se sklonem k valašské národní hrdosti, patriotismu, antinacionalizmu a antiextremismu (hlavně tomu nechutnému pravému). Mějte toto prosím na paměti.

Ale zpátky k problému. Bohužel musím konstatovat, že s hlavní nosnou myšlenkou onoho policií sledovaný Webu musím souhlasit. Obrovskou vlnu přistěhovalectví, která právě probíhá, která díky globálnímu oteplování bude ještě sílit a která zasáhla hlavně Evropu, lze bez problémů srovnat s počátky kolonizací Severní Ameriky. Není to přehnané, je to skutečnost. Celá americká kolonizace závisela na jedné dívce, které se zželelo oněch pár slabých, nemohoucích lidiček, kteří utekli ze své vlasti (a je už teď jedno před čím). Za sto let je oni slaboučcí začali vyvražďovat.

Tehdy totiž udělali indiáni (a stejně tak původní obyvatelé Austrálie, ach jak je ta historie nepoučitelná) jednu osudovou chybu. Nechali je žít svým vlastním životem. Kolonisté nechtěli splynout s indiány. Nechtěli se naučit jejich způsob života. Přivezli se s sebou svůj. Své náboženství, své zvyky, své zlozvyky. Prostě celou svou kulturu, před kterou mnozí z nich prchali. A jak všichni víme, když dojde ke střetu dvou kultur, jedna musí zákonitě získat dominantní postavení. Ale protože oni osadníci se nehodlali podrobit, začali si stavět mocná opevnění, aby si svou kulturu ochránili. Založili si svá ghetta.

Každé ghetto jednou začne být těsné, a jim celkem brzo, a tak se začali rozpínat. Stavěli další a další ghetta, začali je spojovat, začali rozšiřovat území ghetty ovládaná. Každé rozšiřování je VŽDY na úkor někoho. V Severní Americe, ale i v Jižní i v Austrálii to bylo na úkor původních obyvatel. Pokaždé, když si původní obyvatelé uvědomili, že už jim moc ustupují, začali se bránit. Vojensky. Ale bylo už pozdě. Logika je totiž naprosto neúprosná. Nebudu se přece rozpínat, když na to nemám. Když nejsem přesvědčen, že mi to projde a že na tom vydělám.

No a vezměmež si paralelu se současnou vlnou imigrantů. Přichází k nám a přináší si s sebou svoji kulturu. Je jejich, v jejich očích je lepší než naše, jinak by se přizpůsobili té naší. Zakládají si ghetta. A protože jich přichází čím dál víc, ghetta se rozšiřují. A sílí. My to tu nijak závratně nepociťujeme. Buďme rádi. Jinde v Evropě, kde jsou komunity mnohem silnější, začínají mít strach. Vzpomeňme například na nepokoje ve Francii.
S tímto komunitním systémem je hodně spojeno i rekrutovaní mladých islámských radikálů (rozumějme členů hnutí typu Al-Kaida). Kdyby přejali kulturu země, do které přišli, nebouchlo by v Londýně metro.

Ale zásadní otázka je ale jiná: proč k nám proudí takové davy a jak se k nim zachovat? Já osobně vidím principiálně tyto důvody imigrace:
* útěk před válkou
* političtí uprchlíci
* náboženští uprchlíci
* ekonomičtí uprchlíci

Co se týká útěku před válkou, tak tady je to nejhorší. Tady je potřeba si uvědomit, jaký podíl na oné válce má ta která kultura. Tady se nedá paušalizovat. Každopádně země, která mi nabídla pomoc v okamžiku, kdy mi šlo o holý život, si zaslouží moji plnou podporu, obětavost, pokoru a snahu o začlenění se do jejího života, nikoli o nějaké podrývání života v této zemi. A tito lidé se většinou vracejí, protože v danou chvíli odejde velká část jednoho národa. A utekli jenom proto, že u nich doma někdo dočasně řádil.

Političtí či náboženští uprchlíci jsou si v tomto velice podobní. Pokud někam odejdu z takovýchto důvodů, tak přeci proto, že kultura, ze které pocházím, není můj šálek čaje a že hledám něco jiného. Proto se v cílové natrvalo usazují. Jenomže tito lidé si chtějí ponechat pojítko mezi svými rodnými, přeci jenom to jsou ti, od kterých očekávají pomoc. A jejich hlavní společné pouto je jejich kultura. takže to, od čeho utíkali, naopak dotáhnou na nové místo.

Ekonomické uprchlíky, kteří se nepřizpůsobí kultuře hostitelské země, bych byl hlava nehlava. Proč tak asi je jejich domovina ekonomicky tak špatná? Hodně to má na svědomí právě kultura oné země. Tak ať ji sem netahají.

Evropa tak stojí před obrovským mezníkem. Humanismus, který není nikde na světě tak patrný jako v západní Evropě, nám v době hladomoru, nacionalistických a náboženských válek brání se uzavřít před trpícími z celého světa. Na druhou stranu ale nikdo z "původních Evropanů" nechce přijít o svůj způsob života. Alespoň já určitě nehodlám konvertovat na Islám.

Máme tady historické zkušenosti z Ameriky a Austrálie. Máme tu stávající potíže s legálními, ale hlavně ilegálními imigranty. Máme tu prognózu dalšího exodu Islámského obyvatelstva. Měli bychom se zamyslet, jak ochránit svoji kulturu, svůj způsob života dřív, než už nebude co zachraňovat. Nehodlám se dožít doby, kdy budou pravda slova jednoho synka marockých přistěhovalců do Francie:

Učitelka mu dala pětku za neznalost v hodině matematiky. A on jí řekl: "Však si dovoluj, za pár roků budete vy bílí v menšině a my vás vyženeme jako prašivé psy"

Když to shrnu - nemám nic proti lidem, kteří k nám přijdou z jakéhokoli počestného důvodu, pokud se ale budou chovat podle pravidel hostitelské země. Navíc se musí chovat minimálně tak dobře jako průměrní obyvatelé, protože nikdo nestojí o přivandrovalce, kteří jsou na obtíž.

Na závěr jenom malé připovzdechnutí:

Jak říká klasik: Život je neustálá změna a beze změny není života.

Ale přijít o všechno díky stěhování národů, to mi příjde až příliš kruté.